|
|
Kolektivní odpovědnost při morálním usuzování dětí školního věku
Beranová, Anežka ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Otázka zda využívat ve výchově a vzdělávání dětí kolektivních trestů je stále aktuální. Pakliže se proviní jedno dítě, například poškozením nějakého předmětu, nepřizná se a autorita nepřijde na to, kdo to zavinil, je lépe nepotrestat nikoho a nebo celou skupinu, tedy s spolu s viníkem i nevinné? V zákonech naší společnosti platí, že nelze potrestat nikoho, komu není prokázána vina, ovšem na výchovu dětí se toto nevztahuje, v rodinách i ve školách se často ke kolektivním trestům přistupuje. Je to věc názoru a roli také hrají okolnosti každého konkrétního provinění, jaký trest je vhodný a jaký je spravedlivý, což nemusí být jedno a to samé. Ovšem jak na tyto tresty pohlížejí děti samotné a co to vypovídá o vývoji jejich morálního uvažování? Jak děti školního věku hodnotí kolektivní tresty a jaké je jejich vnímání kolektivní odpovědnosti? Na to se ptal Jean Piaget ve svém výzkumu kolektivní odpovědnosti v morálním uvažování školních dětí. Předpokládal, že jejich vnímání kolektivní odpovědnosti by se mohlo podobat vnímání "primitivních" společností, kdy na prvním místě stojí přesvědčení, že trest musí přijít za každou cenu, aby očistil společnost pošpiněnou proviněním a nezáleží příliš na tom, na koho trest dopadne. Tento předpoklad se mu však nepotvrdil, ačkoli děti, kterých se dotazoval, se nacházely...
|
|
|
Morální usuzování dětí mladšího školního věku
Šeráková, Barbora ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Každý, kdo má někdy možnost pozorovat malé děti, když si hrají nebo když něco nového poznávají, když něco vypráví, každý, kdo má možnost si s nimi povídat, si jistě někdy všiml, jak zvláštně někdy zacházejí s realitou kolem sebe. Jsou to ty úsměvné momenty, kdy vás překvapí, co si dítě myslí nebo jakým způsobem zachází s logikou. Jakoby malé děti žily v nějakém zvláštním světě, který má úplně jiná pravidla logiky. Slavný švýcarský psycholog si tohoto zvláštního dětského myšlení všímal a popsal tzv. intelektuální egocentrismus, který můžeme u dětí pozorovat v předškolním a raném školním věku. Egocentrismus nezasahuje jen do oblasti dět- ského logického myšlení, ale ovlivňuje i další aspekty dětského myšlení a prožívání. Toto zvláštní "nastavení" dětské mysli můžeme pozorovat při hře dětí, v komunikaci dětí mezi sebou, v kresbě dětí, anebo také v oblasti dětského morálního usuzování. V oblasti dětské morálky Piaget hovořil o tzv. morálním realismu. V morálním úsudku o prezentovaných morálních situacích se dítě, pod vlivem morálního realismu, nesoustředí na podstatné okolnosti příběhu, ale naopak na okol- nosti nepodstatné, jako je materiální výsledek akce a jiné vnější okolnosti. Zásadní pro dítě podle Piageta je, zda se chování v příběhu shoduje s pravidly, která stano- vuje autorita. Tato pravidla...
|
|
|
Morální aspekty v uvažování gymnazistů o dalším profesním směřování
Lukášová, Hana ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Vacek, Pavel (oponent) ; Kirovová, Iva (oponent)
Na předmět výzkumu, jímž je profi-volba z posledního ročníku gymnázia, je v této práci pohlíženo z úhlu mravního usuzování. Kvalitativní analýza dvaatřiceti rozhovorů s gymnazisty přináší pohled na jejich profi-volbu jako na podstatného činitele určujícího jejich identitu. Výzkum vychází z předpokladu, že mravní usuzování se realizuje právě na základě identity, resp. na věrnosti sobě samému. Jako základ této profesní identity se ukázaly tzv. zakořeněnosti, na něž respondenti různým způsobem navazují svým budoucím identitním projektem ve snaze učinit autentickou volbu. Povaha kategorizace umožňuje vidět také zápletky, které proces profi-volby komplikují, popř. tzv. problematizace, které znemožňují autentickou volbu. Prostřednictvím tří oborů úvah (domén) je zřetelné, jakým způsobem se v profi-volbě realizuje vztah ke světu, k blízkým a k sobě samému a jaký má tento vztah dopad na identitu samu. Profi-volba se ve výzkumu ukazuje jako kontinuální a komplexní proces, jenž se neomezuje pouze na období podávání přihlášek na VŠ.
|
|
|
Orientace v morální dimenzi dětských skupinových her - vliv zkušenosti s cirkusovou pedagogikou
Licholetova, Kateřina ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Kuruczová v návaznosti na Piagetovy výzkumy morálního usuzování dětí zjistila, že u dětí ve školním věku vývoj orientace v morální dimenzi hry organizované jako soutěž výrazně předbíhal vývoj orientace v morální dimenzi hry organizované jako spolupráce. Podle Kuruczové značné rozdíly v míře orientovanosti mezi oběma typy her mohou souviset s tím, jak běžné školní instituce staví na soutěžní ideologii, čímž podporují cit pro sociální vztahy v herním soutěžení na úkor citlivosti v herní spolupráci. Diskutovala poté, že by tomu mohlo být jinak u dětí se zkušeností s cirkusovou pedagogikou, která staví na ideologii spolupráce. Cílem této práce bylo přispět k Piagetově teorii vývoje morálního usuzování dětí a prověřit, zda se alternativní zkušenost dětí projeví na jejich morální orientaci v rámci dětských skupinových her a v rámci přechodu od heteronomie k autonomii v chápání imperativu poslušnosti vůči autoritě. Teoretická východiska zahrnují hlavní poznatky Piagetovy teorie morálního usuzování dětí. Následně se zaměřují na ideologii cirkusové pedagogiky a sociálního cirkusu, včetně poznatků o jejich pozitivním vlivu na vývoj dětí a mládeže. Metodou výzkumu byly klinické rozhovory o morálně problematických příbězích. Výzkumný vzorek tvořilo 79 respondentů se skladbou jednotlivých skupin dětí, které...
|
|
|
Vývoj morálního usuzování v případě imperativu poslušnosti vůči autoritě
Vejdovská, Barbora ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem morálního usuzování. Jedním z nejznámějších teoretiků morálního vývoje je švýcarský psycholog Jean Piaget, jehož výzkumné zjištění o vývoji od heteronomní poslušnosti vůči k autoritě k autonomní morálce je dlouhodobě prezentováno v učebnicích vývojové psychologie, avšak v současné době je často kritizováno. Oproti jeho teorii se vymezuje také William Damon, který ve své knize The Social World of the Child z roku 1977 přímo odkazuje na Piagetovu teorii morálního vývoje a ve své podstatě ji kritizuje, když uvádí, že vytvořil vlastní teorii vývoje dětského pojetí autority a její legitimity. Cílem práce je příspěvek do této diskuse na základě práce se srovnatelnými empirickými daty. Část teoretická východiska shrnuje nejdůležitější poznatky z výzkumů obou autorů a přibližuje nejdůležitější pojmy jejich teorií. Zároveň jsou zodpovězeny první dvě výzkumné otázky, vztahující se ke komparaci výzkumných situací Piageta a Damona. Metodou výzkumu byly zvoleny polostrukturované klinické rozhovory nad třemi příběhy s morální zápletkou, které pojednáva o nespravedlivě úkolující autoritě. Výzkumný vzorek se skládal ze 60 respondentů se skladbou dětí z mateřské školy a dvou tříd základní školy. Výzkum měl za cíl zjistit, zda lze výzkumy zmíněných autorů replikovat dnes a v...
|
|
|
Morální usuzování osob s lehkým mentálním postižením
Hradilová, Tereza ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat a analyzovat, jaké je morální usuzování dospělých lidí s lehkým mentálním postižením, zjistit, jak rozumí abstraktnějším pojmům z oblasti morálky, podle čeho se rozhodují a jaké hodnoty jsou pro ně důležité. V první části práce se zaměříme na to, jak mentální postižení ovlivňuje člověka po stránce kognitivní, emoční či osobnostní, seznámíme se s teoriemi morálního vývoje, morální struktury a hodnot a na závěr budeme prezentovat výsledky zahraničních výzkumů, které se problematikou morálního usuzování lidí s mentálním postižením zabývaly. Ve druhé, empirické části, pak pomocí šesti případových studií představíme morální usuzování vybraných lidí s lehkým mentálním postižením, s nimiž byl proveden hloubkový rozhovor. V závěru práce se pokusíme najít u respondentů shodné významné momenty charakterizující morální usuzování osob s lehkým mentálním postižením a zasadit je do širšího kontextu ostatních výzkumů a teorií.
|
|
|
Jak žáci na prvním stupni vnímají spravedlnost? Morální usuzování žáků 1. stupně ZŠ v rámci výuky vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět
Síbrová, Radka ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá vnímáním pojmu spravedlnost žáky prvního stupně základní školy. Cílem této práce je blíže poznat způsoby, jakými děti na prvním stupni základní školy uvažují o spravedlnosti a co považují za spravedlivé a nespravedlivé. V teoretické části jsou popsány přístupy k tématu z hlediska psychologie, pedagogiky i etiky. Teoretická část se skládá ze tří hlavních kapitol. První kapitola se věnuje pojmu spravedlnost a možným výkladům tohoto slova. V druhé kapitole si čtenář přečte o různých koncepcích morálního usuzování. Práce seznamuje čtenáře s koncepcí morálního vývoje od Jeana Piageta a se stadiálním modelem Lawrence Kohlberga. Dále jsou v práci popsány teorie morálního usuzování některých Kohlbergových následovníků či kritiků. Třetí kapitola identifikuje některé determinanty, které mohou ovlivnit morální usuzování u žáků prvního stupně základní školy. Předmětem praktické části je výzkumná sonda týkající se morálního usuzování žáků. Tato výzkumná sonda pracuje s morálním dilematem od Jeana Piageta. Morální dilema se týká vnímání spravedlnosti a pracuje se spravedlivým trestem. Toto dilema je s žáky probíráno v rámci skupinových rozhovorů. Výzkumná sonda byla realizovaná se žáky druhé a třetí třídy základní školy. Výstupem práce jsou doporučení a náměty pro učitele.
|
|
|
Morální usuzování dětí mladšího školního věku
Havelková, Lucie ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Jak již název napovídá, v naší práci se zabýváme morálním usuzováním dětí. Jakožto obdoba DP Elišky Kuruczové i my jsme ke zkoumání morálního usuzování použili situace sociálních her, příběhy nespravedlivě úkolující autority a příběhy trestuhodných lží. Podklady pro naši práci jsme čerpali z teorie morálního vývoje Jeana Piageta, z jeho rozsáhlé publikace The moral judgement of the child z roku 1932, ve které Piaget prezentuje výsledky svých rozhovorů s dětmi. Piaget ve svém výzkumu tvrdí, že morální usuzování v dimenzi pravidel her je oproti jiným situacím složitější a vyžaduje již lepší orientaci v morální problematice. Piaget však veškeré hry považoval svou sociální organizací za soutěž, na což navazuje BP Elišky Kuruczové, která zkoumá, zda odlišná sociální organizace hry má vliv na morální orientaci v problematice daných her. Díky této BP, ze které jsme vycházeli jsme se my mohli zaobírat dalšími nezodpovězenými otázkami z Piagetova výzkumu a to zda existuje vztah mezi úrovní orientace v sociálních hrách a věkem dětí, či který z typů sociální organizace hry je pro děti nejméně/nejvíce náročný na orientaci. K triangulaci našeho zkoumání vývoje morálního usuzování jsme v rozhovorech použili příběhy o trestuhodné lži a nespravedlivě úkolující autoritě, u kterých jsme se snažili zjistit, zda...
|
|
|
Kolektivní odpovědnost při morálním usuzování dětí školního věku
Beranová, Anežka ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Otázka zda využívat ve výchově a vzdělávání dětí kolektivních trestů je stále aktuální. Pakliže se proviní jedno dítě, například poškozením nějakého předmětu, nepřizná se a autorita nepřijde na to, kdo to zavinil, je lépe nepotrestat nikoho a nebo celou skupinu, tedy s spolu s viníkem i nevinné? V zákonech naší společnosti platí, že nelze potrestat nikoho, komu není prokázána vina, ovšem na výchovu dětí se toto nevztahuje, v rodinách i ve školách se často ke kolektivním trestům přistupuje. Je to věc názoru a roli také hrají okolnosti každého konkrétního provinění, jaký trest je vhodný a jaký je spravedlivý, což nemusí být jedno a to samé. Ovšem jak na tyto tresty pohlížejí děti samotné a co to vypovídá o vývoji jejich morálního uvažování? Jak děti školního věku hodnotí kolektivní tresty a jaké je jejich vnímání kolektivní odpovědnosti? Na to se ptal Jean Piaget ve svém výzkumu kolektivní odpovědnosti v morálním uvažování školních dětí. Předpokládal, že jejich vnímání kolektivní odpovědnosti by se mohlo podobat vnímání "primitivních" společností, kdy na prvním místě stojí přesvědčení, že trest musí přijít za každou cenu, aby očistil společnost pošpiněnou proviněním a nezáleží příliš na tom, na koho trest dopadne. Tento předpoklad se mu však nepotvrdil, ačkoli děti, kterých se dotazoval, se nacházely...
|
|
|
Morální aspekty v uvažování gymnazistů o dalším profesním směřování
Lukášová, Hana ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Vacek, Pavel (oponent) ; Kirovová, Iva (oponent)
Na předmět výzkumu, jímž je profi-volba z posledního ročníku gymnázia, je v této práci pohlíženo z úhlu mravního usuzování. Kvalitativní analýza dvaatřiceti rozhovorů s gymnazisty přináší pohled na jejich profi-volbu jako na podstatného činitele určujícího jejich identitu. Výzkum vychází z předpokladu, že mravní usuzování se realizuje právě na základě identity, resp. na věrnosti sobě samému. Jako základ této profesní identity se ukázaly tzv. zakořeněnosti, na něž respondenti různým způsobem navazují svým budoucím identitním projektem ve snaze učinit autentickou volbu. Povaha kategorizace umožňuje vidět také zápletky, které proces profi-volby komplikují, popř. tzv. problematizace, které znemožňují autentickou volbu. Prostřednictvím tří oborů úvah (domén) je zřetelné, jakým způsobem se v profi-volbě realizuje vztah ke světu, k blízkým a k sobě samému a jaký má tento vztah dopad na identitu samu. Profi-volba se ve výzkumu ukazuje jako kontinuální a komplexní proces, jenž se neomezuje pouze na období podávání přihlášek na VŠ.
|
host ::
RSS.